Mluvit anglicky dlouhé roky děsilo i mě, teď sama učím jiné, jak z toho ven

Jsem lektorka angličtiny a než jsem sama začala opravdu pohodově mluvit anglicky, trápila jsem se u učení víc jak deset let bez většího pokroku.

Překládala jsem věty slovo od slova a svojí Czenglish jsem bavila lektorku. Učila jsem se po večerech, i když jsem ranní ptáče. Nekonečně drtila gramatiku, ale neuměla ji použít. Vyzkoušela slepé uličky, frustrovala a vzdávala to.

Zkoušela jsem to nejdřív s klasickou učebnicí Angličtina pro samouky a nechvalně proslulou Prokop´s family. Pamatujete tu jejich nepřirozenou, učebnicovou angličtinu? Pak následovaly roky chození do kurzu, kde jsem končívala na úrovni pre-infbtermediate.

Celkem dost jsem rozuměla, ale souvislou větu jsem ze sebe nedostala. Děsily mě všechny ty časy a jejich průběhy a „neprůběhy“. O použití členů, předložkách nebo snad frázových slovesech ani nemluvě.

Kdykoli jsem byla na ulici oslovena, abych poradila cestu v angličtině, dostávala jsem se do křeče, rudla jsem a rukama nohama ukazovala směr. Často mě ta správná odpověď napadla už za pár minut a v klidu domova to bylo úplně jasné, jen v přímé komunikaci jsem panikařila.

To samé mě trápilo i ve firmě, kdy jsem sice dokázala kolegům i překládat, co zahraniční návštěva říká, ale něco sama říct? To byla čistá hrůza. Styděla jsem se za sebe.

Kupovala jsem si nové a nové učebnice, střídala kurzy a lektory, kupovala nové slovníky v naději, že se něco změní.

Tohle ale nefungovalo a nefunguje. Pomohlo mně až to, že jsem se obrovsky naštvala.

Uvědomila jsem si, že dělat stejnou věc a čekat jiné výsledky je čiré bláznovství, na které nemám čas ani peníze. Prostě jsem hodně silně zatoužila být v angličtině opravdu kompetentní jako pár mých kolegů, kterým jsem záviděla tu lehkost a suverenitu s jakou komunikovali se zahraničními hosty.

Věděla jsem, že teď, nebo nikdy. Silně jsem toužila komunikovat lehce, hravě, profesionálně.

Naštěstí firma tehdy bohatě podporovala studium jazyků a proto jsem se nejen přihlásila do intenzivního kurzu, ale hned taky odvážně ke zkoušce FCE. Do roka budu jako moji úspěšnější kolegové! Měla jsem před sebou jasný cíl a silnou touhu. Opřela jsem se do toho.

Udělala jsem si konkrétní a realistický studijní plán a začala do svého každodenního pracovního i soukromého života angličtinu po malých dávkách zařazovat.

Postupně se z toho stal zvyk, který ani neobtěžoval. Čistila jsem si zuby a přitom koukala do sešitu s frázemi. Na dveřích WC jsem z tabulky drtila spelling. Cestou do práce v autě poslechy a hlasitá samomluva v angličtině cestou domů. Večer u žehlení BBC, kterému jsem po čase rozuměla víc a víc.

Prostě jsem to dala. I přesto, že jsem byla časově vytížená nejen pracovně, ale i se dvěma školou povinnými dětmi. Už vím, co dokáže silná touha, vnitřní motivace a jasný cíl.

Veškeré úsilí pak dává smysl a energii se do toho opřít.

I teď, jako lektorka angličtiny, silně věřím tomu, že jen automaticky chodit do kurzu, kupovat si nové učebnice a vychytané aplikace nestačí. Vaše učení se časem změní v mučení, pokud nezačnete věci dělat jinak.

Mrkněte na můj eBook zdarma či si stáhněte ten za peníze🙂

Přihlašte se na seminář JAK NA PŘEKONAT VĚČNÉ ZAČÁTEČNICTVÍ VE STUDIU JAZYKA.

A pamatujte: Learn and have fun. Have fun and learn. Always!

 

Světla Jelenová
Jsem lektorka. Baví mě vést k úspěchu, efektivitě a lehkosti v učení podle hesla UČIT SE MÍŇ A ZÁROVEŇ LÍP. Využívám ráda koučovací přístup a techniky, selský rozum i humor. Jsem matka dvou dospělých synů a krotitelka půlročního štěněte Tobiho. Dlouho obdivuji velikána J. Cimrmana a humor Monty Python´s. . Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře