Proč myslím na W. Churchilla, když běhám

Letošní léto se proti mně spiklo. Zrovna když jsem si dala opravdový závazek, že začnu běhat a že vydržím, bylo po celé týdny horko, že se nedalo skoro ani sedět, natož se jakkoli hýbat. Navíc jsem byla nemocná  – následek střídání klimatizace a opalování u bazénu.  Ale všude jsem rozhlásila, že běhám, a že to tentokrát dám.

Jenže, já ani nejsem žádný atlet! Vy, co mě znáte trochu déle, třeba už od školních let, to víte. Talent na sport nemám a běh jsem považovala za zvláštní druh pohybu, který neumím zkoordinovat, vypadám u něj směšně a hlavně se u něj dusím.

Léto pokročilo, před pár dny se dokonce ochladilo a najednou je počasí k běhání jako stvořené. Taky na mě z diáře vykoukl plánovaný cíl – do konce letošních prázdnin uběhnout v kuse 15 minut a nezemřít na následky toho. Hm.

Tak jsem znovu vyběhla. Po sedmitýdenní přestávce jsem chtěla navázat na můj poslední „rekord“ ze začátku prázdnin, tj. běžet v kuse dvě minuty a zůstat naživu.

Rychlá chůze na začátku b060_IMG_0026yla v pořádku – chodit umím a dost rychle. Po chůzi následoval běh. Závazek byl běžet v kuse 120 vteřin, a já už po 90 vteřinách zažívala doslova peklo. Vypadalo to, že moje plíce prostě už další kyslík potřebný k běhu nezpracují, že zkolabuju, pokud se nezastavím a nechytím dech.

 

V tom mi hlavou proběhlo Churchillovo známé – If you are going through the hell, keep going. Jdeš-li peklem, nepřestávej.

A zkusila jsem běžet ještě pár dalších kroků a najednou to moje tělo tak nějak přijalo a já dodržela můj cíl na ten den! Uběhla jsem nakonec celé dvě minuty třikrát, střídavě s pěti minutami chůze, a za dva dny dokonce třikrát čtyři minuty v kuse.

O víkendu si zkusím uběhnout osobní rekord – třikrát sedm minut. Držte mi palce.

Ať je váš závazek se začátkem nového školního roku jakýkoli, jděte do toho! A dojde-li vám dech, myslete na Churchilla 🙂

Světla Jelenová
Jsem lektorka. Baví mě vést k úspěchu, efektivitě a lehkosti v učení podle hesla UČIT SE MÍŇ A ZÁROVEŇ LÍP. Využívám ráda koučovací přístup a techniky, selský rozum i humor. Jsem matka dvou dospělých synů a krotitelka půlročního štěněte Tobiho. Dlouho obdivuji velikána J. Cimrmana a humor Monty Python´s. . Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře